VÍKEND V ŘÍMĚ

Po tom, co souhra okolností způsobila, že jsem byla nucena zůstat v Římě na víkend, namísto toho, abych odcestovala do Florencie, jsme se já a Mexičanka ještě v lehce podroušenym stavu rozhodly, že tenhle den bude naprosto skvělej. Takže já jsem si vzala na starost palačinky (asi 10) a ona vajíčka (asi 10). Naše plány byly velkolepý – jít na vyhlídku, sníst tam sníďu, jakože to bude krásný při východu slunce (nevšimly jsme si, že slunce už jaksi vyšlo), jet ny výlet k jezeru. Každá jsme snědla jedno vejce a jednu palačinku (doma u stolu) a šly jsme zase spát.

Zbytek dne se odehrával v duchu chození od gauče k lednici a od lednice ke gauči. Tyto aktivity jsme prokládaly šlofíkama. Až konečně nastal večer a my jsme mohly opustit doupě. (Ano, stydim se. Místo poznávání krás Itálie, jsem se celej den válela na gauči a jediný, co mě vytáhlo ven, byl chlast. Neřikejte to Fildě, nakecala jsem jí, že jsem u sochy Davida a poslala jí fotku z naší dovolený před rokem).

Od tý doby, co jsme se dozvěděli, že ve městě je Ice bar, byli jsme nadržený. Tak jsme se táhli půl hodiny někam pěšky, tam stáli půl hodiny ve frontě, zacvakali 15 éček a pak vydrželi vevnitř 15 minut 😀 Řikala jsem si, že když už jsme tam, tak si dam do nosu. Vychlazená vodka mi prišla jako geniální napad. Ice bar byl ale pravděpodobně vynález Rusů, protože jsem si objednala paňáka vodky (to je pro moje pražské přátele) a dostala jsem solidní dvě decky 😀 V ledový skleničce (byli tam se mnou i tací, který jí snědli). No a od tý doby to se mnou šlo z kopce. Moc si toho nepamatuju. Jenom to, že jsem ztratila klíče od pokoje a všechny svý spolubydlící, sprchovala se ve sprše Vlezdoprdela, kterej na víkend odcestoval a ustlala si na cizích trenclích se vzorem americký vlajky pod hlavou. Cesta z klubu domu byla, cituji, “annoying” a já byla rovněž “annoying”. To by vysvětlovalo ty modřiny, vypadám jak když jsem se zúčastnila pouličního battlu.

(Když jsem napsala tuhle poslední větu, začaly se mi objevovat reklamy tohohle typu, to mě pobavilo 😀

Každopádně druhej den všecko v dobré obrátil. Byl to jeden z nejlepších dní tady. Trošku po Americku. A trošku po Italsku. Trošku libovka prostě 😀 Nějak jsme se ocitli v domě 4 italských bratří – Leonarda, Alessandra, Riccarda a Valleria 😀 Byl to spíš tak trošku palác na venkově (italskej výraz palazzo to dosvědčuje), 20 minut od Říma, na kopci, s obřim bazénem a výhledem. Asi 4 hodiny v kuse jsme byli ve vodě, bylo to, jako bysme jí viděli poprvé v životě. Matka 4 bratří nás nakrmila minipizzičkama a minihamburgříčkama a minifocaccičkama (všecko, co je mini je dobrý, to je snad jasný) a nalejvala nás orosenym bílym italskym vínem. K večeru nás Leonardo naložil do kabrioletu (!!) a řek, že nás vezme zpátky do Říma, kde si dame véču v jeho oblíbený restauraci. Byla to šílená jízda smrti. Takový Rychle a zběsile 23. Byla to bomba! Celou dobu jel ten šílenej Ital jak blázen, nerespektoval absolutně žádný pravidla silničního provozu, ani stopky, ani červený na semaforu, předjížděl zprava, najížděl do protisměru, v autě nebyly pásy, co se týče hudby, byli jsme jako pojízdná pouť, padalo nám oblečení  a pokaždý, když jsme vzadu pištěly, šlápnnul na to ještě víc. Byly chvíle, kdy jsem prostě jenom zavírala oči a modlila se. Ale bylo to boží.do-dogs-sweat-dog-panting-03

Následovala véča (kde jsme nic nesnědli, když jsme mu sežrali celou lednici, to dá rozum) a pak do nejlepší gelateria v Římě (to už jsem odhazovala zmrzlinu na zem, nekecam), čokoláda jim tam tekla z kohoutku místo vody 😀 A pak jsme padli. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s