Po cestě se nám porouchalo auto, jeli jsme pomalejš než kamiony. Možná to bylo nákladem. To bylo žůžo. K naší smůle nebyla těsně před Bruselem žádná benzínka, tudíž v 6 hodin ráno vyvstal problém, kde se v Bruselu, kde maj trošku jižanský manýry, vyčůrat. Táta mi zakázal čůrat za autem a sám se vyčůral u lampy! Mě to nakonec dohnalo u kostela. Tak jsem musela sundat kalhoty a vysadit holej zadek na kostel. Snad to není hřích. (V Římě už jsem stejně absolvovala návštěvu kostela v pyžamu a na ostro).
Ukázalo se, že Řek je vlastně spíš tak trochu Turek. Pak se ukázalo, že majitelka domu neumí anglicky a nějak nepochopila, že chceme dvě ložnice. Takže já sdílim ložnici s Turkem. Celkem překvapivej zvrat 😀 Musim se tomu ale jenom smát. Z bezpečný čtvrti, jak jí pani popsala, se vyklubala čtvrť bez ženskejch. Je to tady samej bubák. Že zahrada znamená džungle, to mi mělo bejt, předpokládám, jasný předem. Jo a v tý ložnici je koupelna, která nemá dveře. Můžem s Turkem pokecat ze sprchy do postele. Supr, ne? Cesta do školy trvá hodinu hromadnou dopravou. Na kole, podle Google map, 30 minut. O tom, jak je to ve skutečnosti ještě poreferuju. No hale, prostě bomba.
Vůbec chlapec nevypadá, jako by byl členem nějaký extrémistický organizace 😀
