MADE IN TURKEY

16.9. Turek přivez spoustu chlastu, všude se válí tureckej med. A taky mi přivez dárek. Bude dobrej.

17.9. Zásada č. 1: V rámci udržování dobrých vztahů, neprobírej s Turkem náboženství. Prd ho, první večer. Už po první sklence vína, lepšíš se Barčo 😀

18.9. Mělo mi dojít, že když jsem nikdy s nikym nesdílela pokoj, a to ani s pokrevnim příbuznym, začnu z toho brzo šílet. Mám Turka trochu plný zuby. Kam se pohnu, tam je. Navíc nosí šedivý tepláky, který mu končej nad kotníkama. Tim mě vytáčí. A má papuče. Je jak Alena v říši divů, věčně se ztrácí, nemůže nic najít, neví o čem je řeč, kolik je hodin, kdy se co děje, jak zakmnout kolo. A válí se pořád v ložnici. V obchodě strávil hodinu a přines dvě balení vody, 12 vajec, 2 kila ovesnejch vloček a slaný mlíko.

19.9. Panebože, já jsem vdaná! Pravděpodobně jsem si v nějakym pomatení mysli toho Turka vzala, protože jinak si nedovedu představit jeho chování. Všechno mi žere. Ani pastu nemá svojí. Dneska se umyl mym mejdlem Victoria’s Secret! Cíga na party – hádejte – zapomněl. Po cestě mi sežral salám (ne, nenosim po kapsách šišku). Vrcholem bylo, když řek, že uvaří k večeři špagety pro nás dva. Po chvíli z něj vypadlo, že má vlastně jenom ty špagety, jestli něco nemám. Takže použil všechno. A tim myslim vážně všechno. Nakydal na ty chudinky špagety všechno koření, který jsem já (kdo jinej) přivezla. Takže recept, Špagety ala Hasan, na který by si netrouf ani Laďas Hruška:  špagety, rajčata, kmín, pažitka, oregano, petržel, kari, bazalka, bobkovej list, skořice, sladká paprika. Ňamka.

20.9. Turek už dneska sežral 9 vajec, je 11:29. Ale získal u mě body, ty vejce byly jeho. Vaří tady nějakej čaj (už hodinu, nevšim si, že nezapnul to plotýnku a nepřijde mu to divný). Esteticky moc pěkný.

21.9. Tak jsem se dočkala. Po několika marných pokusech, jak mu taktně naznačit, že nemůže konzumovat pouze a jenom moje potraviny („Tohle jsou moje fochy v lednici, tohle jsou tvoje fochy v lednici, tohle je moje skříň, tohle je tvoje skříň“), jsem přešla do ofenzivy. Když jsme šli kolem obchodu, tak jsem mu prostě řekla, ať kouká zaplout dovnitř a koupí si chleba. Řek, že chleba máme. Já jsem ho opravila, že já mám chleba. Po 20 minutách se plavnym krokem dostavil s pokladně s chlebem v ruce. Tak jsem na něj zařvala, ať si koupí taky něco na ten chleba. Pak přišel domu, zjistil, že mu došly vejce a vydal se zpátky do krámu. Momentálně je pryč přesně 2 hodiny a 18 minut.

23.9. Včera večer na mě Turek vyrukoval s informací, že mu do neděle přijedou dva kamarádi. Takže můj byt teď okupujou tři Turci. Fajn pocit.

25.9. Turci ohlásili výlet za hranice státu. Nejdřív jsem se zaradovala, že si užiju volnej dům, ale pak jsem si řekla: „Nene Barčo, to nebude jen tak, nic tady neorganizuj“ a odešla jsem na noc pryč. A taky že jo, ‚můj‘ Turek ztratil všechny tři pasy na cestě mezi okýnkem, kde se prodávaj lístky, a vlakem. Tak kluci sklopili uši a vrátili se zase pěkně sem, do našeho 2+1. Už jsem se začínala strachovat, že tu s náma zůstanou na celej semestr, ale nakonec je ambasáda poslala v neděli zpátky do země půlměsíce 😀

Náš byt se proměnil z tohohle… (cítíte ten ženský dotek?)

…na tohle

4864951

1 komentář: „MADE IN TURKEY

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s