Je mi líto ty svoje vejžblechty schovávat v harddiskovym šuplíku. Ono je totiž dost velký riziko, že tenhle několikrát pivem a chemikáliema politej chudáček už dlouho nevydrží a já tak přijdu o všechny vzpomínky. Nebudu si nic nalhávat a koneckonců ani vám. Státnice jsem ještě tak tak dala, ale jinak je to s mojí pamětí dost nahnutý. Dost možná už ani nevim vaše příjmení (a proto svoje dotazy na FB píšou vždycky rovnou na zeď 😀 )
Druhym důvodem pro tohle znovuzrozené autorské zvracení je fakt, že pokukuju po práci a někdo by si tuhle dlouhodobou nečinnost mohl vyložit skoro až jako lenost. A to nemůžu dopustit. Neboť já jsem zaměstnanec aktivní, samostatný, velmi organizovaný a se silně rozvinutou pracovní morálkou.
